Posvícenská zábava (24. 11. 2007)

V sobotu 24. 11. 2007 jsme na sále U Vítků uspořádali posvícenskou zábavu. K tanci nám až do ranních hodin hrála skupina Difur Band. Sál se zcela nezaplnil, ale přesto jsme si to pěkně užili. Sešlo se i několik tetiček v krojích. Večer jsme zpestřili soutěží v pojídání koláčů. O půlnoci si snad každý přišel na „své“ v bohaté tombole, kde se sešly pestré koláče a koláčky, dortíky, jitrničky, klobásky, preclíky, mega pletýnky, zelné hlávky, cibule, nějaká ta lahvinka vína, pivka i něčeho ostřejšího a hlavní cena - krásně naaranžovaná mísa s pečínkami kuřat, no prostě pro každého něco dobrého do žaludku se našlo, a o půlnoci bodlo. Rozcházeli jsme se až k ránu.

                                                                           A. Hyková

Jelikož se Posvícenská zábava konala v podvečer svátku Kateřiny, přispěl nám svým povídáním o svaté Kateřině člen naší obce baráčnické soused Václav Beránek, kterému děkujeme.

25. 11 . - svátek Kateřiny

Patronkou svaté Kateřiny je Kateřina Alexandrijská. Vyprávnění o jejím životě patří k těm nejnámějším, nejbarvitějším a zároveň i nejkrásnějším legendám. Kateřina prý pocházela z vysoce urozeného rodu a již v útlém mládí dosáhla vynikajícího vzdělání. Byla prý tak neobyčejně výřečná, že když debatovala s padesáti pohanskými filozofy, rozdila jejich argumenty svými znalostmi, že nedokázali ani slovem oponovat. Za takové ideologické selhání je nechal jejich císař Maximinus upálit. Kateřině se však nevdedlo o nic lépe. Císaři se velice líbila, ale chtěl zároveň, aby se zřekla křesťanství. Ona se však odmítla své víry zříci, a tak musela podstoupit strašlivé mučení. Po bičování, které trvalo dvě hodiny, ji katani uvrhli do hladomorny. Ani tam ji nezlomili, podle legendy jí přinášela potravu holubice. Po nějakém čase s ní chtěl císař opět debatovat. Čekal, že uvidí zničenou lidskou trosku, ale naopak spatřil dívku ještě krásnější, než byla předtím. Protože však v diskusi s ní přišel opět brzy o argumenty a jelikož nedokázal prohrávat, nařídil, aby byla Kateřina rozemleta mezi dvěma dřevěnými koly s hřeby. Ale jedno kolo se hned při prvním použití rozpadlo, a tak dívka zůstala zachráněna. A naopak mnoho mučení chtivých diváků nestačilo tahat třísky z různých částí svých těl. Nakonec musel Kateřinu popravit mečem kat. Když ťal do jejího mladého těla, vytrysklo prý z dívčiných žil namísto krve mléko. Ihned po její smrti odnesli andělé její zmučené tělo na horu Sinaj, kde Kateřinu pohřbili. Svatá Kateřina je patronkou studentů, poněvadž vynikala především v rétorice, a filozofů, protože sama byla velice vzdělaná a přemýšlivá. Příběh o krásné, hrdé a učené světici, která vítězně diskutovala s nejučenějšími mistry a posléze po dlouhých mukách zemřela za víru v Krista, byl ve středověku značně oblíben. V Čechách stoupla tato obliba hlavně za Karla IV., jenž byl Kateřininým zvláštním ctitelem, neboť věřil, že mu kdysi v mládí zachránila život. Ze 14. století pochází staročeský literární klenot „Legenda o svaté Kateřině“, Karel IV. Jí dokonce nechal vystavět malou svatyni na Karlštejně. Tato architektonická perla má stěny vykládané drahými kameny. Kaple podobná spíše drahému šperku byla osobním místem slavného císaře, kde mnohokrát a dlouho meditoval, rozvažoval a přemýšlel. Díky tomu také byl tak dobrým panovníkem a politikem, na rozdíl od těch dnešních.